2011Ročník 67Číslo 2

Univerzální filtr 2. řádu s proudovými vstupy a výstupy a aktivními prvky VDTA-C
Mahmoud Shaktour, s. 1-5

Abstrakt - V článku je popsán způsob transformace klasické KHN (Kerwin-Huelsman-Newcomb) struktury filtru 2. řádu na strukturu s proudovými vstupy a výstupy, která využívá aktivní součástky typu VDTA (Voltage-Differencing Transconductance Amplifier). Výsledné zapojení obsahuje pouze dva prvky VDTA a dva uzemněné kapacitory. Navrhovaný filtr má jeden nízkoimpedanční proudový vstup a tři vysokoimpedanční proudové výstupy k implementaci základních typů přenosových funkcí (dolní, horní a pásmová propust) a dalších typů, dosažitelných spojováním proudových výstupů.


OFDM model pro PLC komunikaci
Petr Mlýnek, Jiří Mišurec, Martin Koutný, s. 6-11

Abstrakt - Článek se zabývá sestavením základního komunikačního modelu pro testování PLC (Power Line Communication) komunikace. Na sestaveném modelu byly simulovány různé typy modulací v OFDM systému (BPSK, QPSK, M-QAM) pro porovnání z hlediska bitové chybovosti v závislosti na poměru signálu k šumu a dále byl simulován vliv poměru signálu k šumu na uspořádání symbolů v konstelačním diagramu.


Analýza modulačných a kódovacích techník používaných v technológii VDSL
Rastislav Róka, s. 12-15

Abstrakt - Súčasná prístupová sieť sa neustále rozširuje, využívajú sa nové prenosové médiá a technológie, avšak z väčšej časti je stále tvorená metalickými účastníckymi vedeniami. Pre naplnenie požiadaviek používateľov na poskytované služby a aplikácie prenosové rýchlosti informačných signálov narastajú a preto je potrebné nájsť spôsob efektívnejšieho využitia už existujúcich homogénnych symetrických účastníckych vedení pre vysokorýchlostné dátové prenosy. Ako vhodné riešenie sa javí technológia VDSL, ktorá umožňuje prenosové rýchlosti rádovo v desiatkach Mbit/s. V článku sa pozornosť venuje analýze modulačných a kódovacích techník používaných v technológii VDSL, ktorú sme uskutočnili na simulačnom modeli prostredia metalických homogénnych symetrických vedení.


Elektromagnetické vazby ve vnitřních strukturách integrovaných obvodů
Jan Novák, Julius Foit, s. 16-19

Abstrakt - Cílem tohoto článku je řešení elektromagnetické kompatibility ve vnitřních strukturách integrovaných obvodů a mikrosystémů. Elektromagnetická kompatibilita slouží jako míra vzájemné koexistence několika elektronických systémů ve společném prostředí bez nežádoucích elektromagnetických vazeb, které by mohly ovlivnit funkci jednotlivých systémů [1]. Nežádoucí elektromagnetické vazby vznikají mezi spoji uvnitř integrovaného obvodu. Při šíření signálů spoji v integrovaném obvodu mohou parazitní elektromagnetické vazby rušivě ovlivnit další signálové spoje elektronického systému.


WDM planární polymerový přijímač s triplexním filtrem
Vítězslav Jeřábek, Ivan Hüttel, Václav Prajzler, Karel Bušek, Oleksei Lyutakov, s. 20-23

Abstrakt - Článek popisuje návrh a konstrukci WDM planárního triplexního optoelektronického přijímače (OTP), který bude součástí planárního WDM triplexního transceiveru pro sítě PON - FTTH. OTP byl navržen pro realizaci hybridní integrační technologií s epoxy novolak resin polymerovými planárními vlnovody, objemovým holografickým mřížkovým triplexním filtrem a optoelektronickými přijímači, s PIN fotodetektorem v SMD pouzdře. OTP je tvořen jedním optickým mikromodulem a třemi optoelektronickými přijímači tvořícími mikrovlnný mikromodul. Všechny části OTP jsou umístěny na společném kompozitním substrátu.


Referáty

Multimediální digitální rozhraní
Václav Říčný, Martin Slanina, s. 24-27


Recenze

Modelování a simulace pomocí PSpice - Z. Kolka, D. Biolek, V. Biolková a Z. Biolek
Oldřich Ondráček, s. 28


Příloha (nejen) pro mladé inženýry

Aplikace s vestavěným zdrojovým textem v prostředí MATLAB®
Karel Zaplatílek, s. P1-P4

Abstrakt - Uživatelská aplikace může v jednom ze svých oken obsahovat svůj vlastní zdrojový text. Její chování lze pak snadno modifikovat bez větších znalostí programování. Tento přístup v sobě skýtá řadu předností. V článku je popsán postup vývoje těchto aplikací s důrazem na přehlednost a snadnou rozšiřitelnost. Je poukázáno na možnosti nasazení v praxi.


česky | english


Informace pro

autory

recenzenty

 

Novinky

15.1.2015

Od roku 2015 vychází časopis pouze v elektronické podobě pod novým ISSN 2336-5773.